Logo regionálního portálu regionrokycansko.cz

Regionální zpravodajství

Chci, aby regionální portály byly digitálním náměstím, kde lidé najdou vše potřebné, říká Martin Horký

Redakce, Regionální portály
pátek 12.6.2026

Ilustrační foto
Autor: Regionální portály

Regionální portály v dubnu oslavily 25 let své existence. Za tu dobu se rozšířily do několika krajů po celé České republice, jejich původní poslání však zůstává stejné: rozvíjet život v regionech, pomáhat zviditelňovat lokální podnikatele, pořadatele a spojovat komunity místních obyvatel. O tom, kam se za poslední čtvrtstoletí regiony posunuly i jaká je současná role a ambice portálů, jsme mluvili s ředitelem a zakladatelem Regionálních portálů Martinem Horkým.


Regionální portály – to jsou desítky webů v Jihomoravském, Středočeském, Plzeňském kraji a na Vysočině – kolik jich celkem je?

Aktuálně provozujeme celkem šedesát regionálních portálů ve čtyřech krajích.

Dlouho jste působili především v Jihomoravském kraji a na Vysočině, až v roce 2022 jste postupně začali spouštět portály ve středních Čechách. Proč jste se rozhodli expandovat právě tam?

Máme dlouhodobou strategii podporovat rozvoj všech regionů v České republice a moje osobní ambice je působit hlavně v regionech, které jsou hospodářsky slabší nebo nějak strukturálně znevýhodněné. Abychom v nich ale mohli dlouhodobě fungovat, potřebujeme mít nejprve pevný základ v regionech, kde je dostatek čtenářů i zákazníků. Po Brněnsku, které je ekonomicky silné, jsme se rozhodli působit ve středočeských regionech v okolí Prahy, kde očekáváme podobný potenciál. Až budeme mít v silných regionech kvalitní službu, chceme podporovat rozvoj regionů například v příhraniční nebo v horských oblastech.

Nejnovější portály jsou na Plzeňsku. Přibyly tyto regiony, protože jsou blízko středních Čech?

V tom nebyl žádný složitý strategický plán. Naše bývalá šéfredaktorka pochází z Plzně, takže tam sehrála roli i osobní vazba k regionu.

Jaké vnímáte hlavní odlišnosti mezi jednotlivými regiony?

Jsou mezi nimi znatelné rozdíly. Například na Vysočině je patrné, že je tam omezenější nabídka kulturních aktivit než v okolí Brna. Souvisí to s tím, jaké mají tyto regiony podmínky pro život a práci – některé se potýkají s tím, že se vylidňují, lidé se stěhují za prací a podobně. Nám ale dává smysl působit i v těchto místech, zviditelňovat podniky a služby nebo jim pomáhat najít správné zaměstnance a tím přispívat k tomu, aby regiony zůstávaly živé.

Digitální náměstí 

Role regionálních měst se v poslední době mění. Jaký v této oblasti pozorujete trend?

Historická centra měst a obcí se plíživě oslabují. Přitom náměstí bylo vždycky přirozeným středem místního života a obchodním centrem města. Dnes mu ale často chybí společná propagace, protože jednotlivé obchody, služby a instituce často komunikují sami za sebe, na vlastních platformách. Chybí zde větší koordinace i jednoduchý způsob, jak oslovit místní obyvatele. Moderní nákupní centra postavená za městem jsou v tomhle mnohem silnější, protože často vystupují jako jeden celek.

Jak s tímto neduhem mohou regionální portály pomoci?

Chceme být digitálním náměstím, kde lidé na jednom místě najdou lokální podniky, služby, instituce, kulturní akce i pracovní příležitosti. Chceme místním aktérům nabídnout jednoduchou platformu, aby nemuseli každý zvlášť složitě řešit vlastní propagaci. Důležité pro nás je i to, že tuto základní regionální propagaci nabízíme zcela zdarma, aby na portálech mohl být opravdu každý.

Jednáte i se starosty menších měst?

Také. Ale pozoruji, že jejich podpora místní ekonomiky mnohdy spočívá jen ve vydání katalogu služeb, který se jednou za několik let aktualizuje, a tím to skončí. Jenže živé náměstí ani živé centrum města se nedá postavit na jednorázovém seznamu. Potřebuje průběžnou komunikaci a společný prostor, kde jsou místní aktéři vidět. Nemyslím si, že regionální portály mohou samy o sobě vývoj center spasit, ale mohou být užitečné jako komunikační platforma, která propojuje místní, zviditelňuje služby a udržuje přehled o tom, co se v daném místě děje.

Jak důležité téma je podle vás rozvoj regionů v Česku?

Myslím si, že je to důležité téma, ale často stojí ve stínu kultury, protože ta je víc vidět. Každé město má kulturní nebo turistické informační centrum a snaží se udržovat kulturní život, ale málokde stejným způsobem řeší také ekonomickou infrastrukturu. Přitom právě ta rozhoduje o tom, jestli bude město živé každý den, nebo jen při nějaké akci. Města navíc často ani nemají dobrý přehled o tom, jaké podniky a služby u nich skutečně fungují a které jsou pro ně klíčové.

Problém dnes není ani tak v tom, že informace nejsou, ale že jsou roztříštěné a špatně dohledatelné. Proto je soustřeďujeme na jedno místo. 

Regionální portály jsou tematicky velmi rozkročené – lidé zde najdou informace o lokálním dění, pozvánky na kulturní akce, pracovní nabídky i seznam důležitých kontaktů. Jaké sekce jsou nejpoužívanější? 

Protože nejsme tematicky jednoznačně zaměření, je škála našich čtenářů široká. Z pohledu návštěvnosti je velmi silná sekce katalogu doktorů, protože v každém regionu ručně spravujeme ordinační hodiny a kontakty na lékaře. Tyto informace bývají v regionech často roztříštěné na různých webech a nebývají aktuální. Další silnou sekcí jsou také nabídky práce, výraznou skupinou čtenářů jsou také rodiny s dětmi. Našim cílem je vytvářet regionální komunitu lidí, kteří mohou přirozeně konzumovat obsah i z jiných sekcí. Přijdou na web, aby si našli číslo na lékaře, ale zároveň podpoří místní kulturní akci. Jindy lidé hledají informace o dopravní uzavírce a všimnou si zajímavé nabídky práce v regionu.

Do Česka v souvislosti s válkou na Ukrajině v posledních letech přišlo mnoho uprchlíků. Reagovali jste na tento vývoj?

V některých regionech jsme po příchodu uprchlíků z Ukrajiny viděli velkou potřebu najít jim pracovní uplatnění a chtěli jsme nějakým způsobem pomoci. Na portálech jsme proto vytvořili samostatnou sekci, kde dáváme firmám možnost nabízet pracovní příležitost přímo lidem z Ukrajiny – tyto nabídky se automaticky překládají do ukrajinštiny. Máme i samostatný telegramový kanál, který má velké množství ukrajinských sledujících. 

Vše důležité na jednom místě

Jak byste dnes popsal hlavní myšlenku regionálních portálů?

Chceme dát lidem přehled o tom, co se v jejich regionu děje. V devadesátých a nultých letech tuto roli částečně plnily regionální noviny, kde člověk na jednom místě našel služby, práci, kulturní program i další praktické informace. Dnes jsou tyto informace rozptýlené po různých webech a sítích. Regionální portály proto chceme dál rozvíjet tak, aby zde lidé našli všechno důležité na jednom místě. Nově k tomuto účelu chceme připravit i regionální souhrnný newsletter.

Jak obecně vnímáte roli médií v regionech?

Považuji za důležité, aby v regionech existovala nezávislá média. I regionální portály proto do budoucna chceme rozvíjet jako nezávislou platformu a posilovat roli lokálních redaktorů a autorského obsahu. Náš kolega David Štencl například v loňském roce zpracoval pro téměř celý Jihomoravský kraj sérii článků o problematice závislosti na pervitinu v jednotlivých regionech. Byl bych rád, kdybychom do budoucna měli víc času a prostředků připravovat podobné texty častěji.

Regionální portály jsou zde pětadvacet let a pořád se rozvíjí. Co aktuálně chystáte? 

Plánujeme nový brand. Získali jsme kreativní voucher od Ministerstva kultury na rebranding celé sítě regionálních portálů a letos budeme postupně nasazovat nové vizuály webů. Budeme mít nové logo a změníme i podobu obsahové části a uživatelské prostředí. Naše webové stránky už přece jen neodpovídají vizuálním požadavkům dnešní doby a tomu, kam jsme se jako projekt posunuli. Nový web chceme mít střízlivější a přehlednější. Máme připraveno asi sedm barevných schémat v příjemných olejových barvách. Každý region chceme držet v jiném odstínu či barevné kombinaci, aby si zachoval vlastní charakter, ale zároveň bylo patrné, že všechny portály patří do jedné společné sítě.

Co dalšího na portálech plánujete? 

Mám velkou chuť vytvořit diskuzní fóra. Domnívám se, že by pro rozvoj regionu bylo přínosné mít kultivovanou, moderovanou a relevantní diskuzi pro konkrétní témata. Může to být pro rozvoj regionu velmi užitečné – aktéři si mohou sednout k jednomu virtuálnímu stolu a mohou debatovat. 

Neděje se to dnes už na sociálních sítích? 

To, jak diskuze probíhají třeba na Facebooku, nepovažuji za zdravé. Naší ambicí je vrátit diskuzi do regionu a vytvořit kultivované moderované prostředí, kde mají slovo místní lidé.

Moderovat veřejné online debaty stojí hodně práce, neobáváte se toho?

Je to práce, ale nemyslím si, že by to celé muselo stát na nás jako na provozovateli. Dovedu si představit, že by témata měla své garanty z řad přispěvatelů.

Pomalé regionální informování

Regionální portály mají od roku 2021 také mobilní verzi. Jak se vám osvědčila? 

Spuštění mobilní platformy znamenalo skokový nárůst čtenosti. Dříve jsme měli ročně asi 800 tisíc návštěv, letos to vypadá, že překonáme hranici 3 milionů. To samozřejmě souvisí i s naším rozšířením do dalších krajů. Mobilní verze nám ale otevřela cestu k tomu, aby nás lidé mohli sledovat kdykoliv a odkudkoliv. Zároveň budujeme komunitu pravidelných čtenářů – řada našich lidí nás sleduje na sociálních sítích a spousta jich odebírá newsletter.

Každý region má svůj newsletter? 

Ano. Každý uživatel si může sestavit personalizovaný newsletter z toho, co ho zajímá – taneční akce, nabídka práce, prodej pozemků a další. Vedle toho teď chceme nově připravit i pravidelný souhrnný newsletter, který obsáhne to nejdůležitější, co se v regionu děje.

Jak v praxi probíhá spolupráce s uživateli portálů, kteří chtějí například propagovat svoji akci?

Naše platforma je z velké části samoobslužná, takže většina uživatelů si svůj obsah vkládá sama. Když ale někdo potřebuje s propagací pomoct, dáváme mu i zpětnou vazbu, jak nad ní přemýšlet v širším kontextu. Nejde jen o Regionální portály, ale o celý balíček komunikačních nástrojů, které dnes může využít. Každý obsah i každá cílová skupina potřebuje trochu jiný přístup a regionální portály umějí velmi dobře oslovit místní publikum.

Zároveň, portály nejsou projektem redakce, ale vznikají komunitně jako otevřená platforma. Administrace hlídá základní kvalitu, ale prostor u nás může dostat v zásadě každý, kdo má co říct a chce do regionu nějak přispět.

Síla lokálnosti

Regionům se věnujete dvacet pět let. Jaké za tu dobu vnímáte změny?  

Rok 2001 byl před nástupem chytrých telefonů a sociálních sítí. Informací nebylo tolik, ale byly soustředěny v jednom periodiku, ke kterému se každý vztahoval. Dnes jsme informacemi zahlceni. Tvoří se názorové skupiny, každý sleduje své kanály. Desítky tištěných regionálních novin během dvaceti pěti let zanikly. Na druhou stranu vznikají nové online projekty, jako třeba skvělé Ohlasy v Boskovicích, média se také přesunula do podcastů.

Z čeho máte při práci na regionálních portálech radost?

Mám radost z toho, že se potvrzuje síla lokálnosti. V posledních dvou letech nám výrazně vzrostl zájem o propagaci kultury, což jsem upřímně nečekal. Když se ptám zadavatelů, proč inzerují právě u nás, často říkají, že se jim osvědčilo oslovovat lidi přímo v místě, kde žijí.

Baví mě i to, že se v regionálních portálech propojují informační technologie, ekonomie a regionální rozvoj, tedy všechny tři obory, které jsem vystudoval. Máte pocit, že nevytváříte jen web, ale službu, která může opravdu pomáhat.

Co vás při rozvoji Regionálních portálů žene vpřed? 

Nechci, aby se z menších měst a obcí stávaly jen noclehárny nebo místa, odkud lidé odcházejí jinam za prací, službami i životem. Záleží mi na tom, aby regiony zůstávaly soběstačné a aby v nich lidé měli důvod zůstávat.

Připomínáte mi Dona Quijota.

Je to asi podobné. Pořád dělám takovéhle aktivity. Už když jsme před mnoha lety opravovali prvorepublikovou Masarykovu studánku u obce Zastávka, tak mě od toho všichni odrazovali, že nám ji nějaký vandal rozmlátí. Dnes studánka už dvacet let stojí a stala se vyhledávaným turistickým cílem.

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.